Průběžný výcvik

Tenkrát, když mě manžel dovezl k autoškole a já šla za svým milencem, abych mu řekla, z očí do očí, že náš vztah právě končí, sama jsem kdesi uvnitř cítila, že se mi bude stýskat. Cítila jsem, že to vlastně ani nechci. Zřejmě to na mně bylo vidět. Možná mi to i koukalo z očí. Nebo si to jen myslím a on to jen prostě odhadl a vsadil vše na jednu kartu. A tak, místo toho aby mne ovlivňoval slovy, si prostě stoupl za mně a ve svých dlaních stiskl můj prs a můj klín. Tenkrát jsem ani netušila, že na mně poznal, jak moc se mi to líbí. Teprve později, když se k této pozici za různých situací párkrát vrátil, uvědomila jsem si, kde tomu byl začátek. Začal mě totiž, takto masírovat i mezi lidmi a já si musela přiznat, že mne to o to víc vzrušuje a že se mi to líbí.

Poprvé mne tím doslova šokoval. Jednou jsme si udělali výlet. Manžel byl tenkrát na školení a my se rozhodli, že navštívíme nějaké známé hrady a zámky. Bylo to v létě a tomu odpovídalo i moje oblečení. Započítám-li lehké, páskové boty, měla jsem na sobě jen slabou halenku s minisukní a pod nimi jen kalhotky s podprsenkou. Prohlídka sotva začala a byli jsme ve druhém sále. Víťa mne před tím zdržoval a tak jsme stáli docela vzadu a dívali se do týla ostatních návštěvníků. Cítila jsem, jak mi hladí záda. Cítila jsem teplo jeho ruky, kterou mi vzadu vsunul pod halenku. Najednou jsem však ucítila, že ruku zasunul až nahoru a zasunul ji do mého košíčku. Lekla jsem se. Měla jsem pocit, že to ta mladá průvodkyně, která jako jediná k nám byla otočená tváří, se na nás dívá a vidí co mi Víťa provádí. V té chvíli jsem zcela jistě zčervenala a ruměnec mi zářil na tváři. Poté, co výklad skončil, mě Víťa pustil a do následujícího sálu jsem šla zcela volná. Potřebovala jsem se z toho vydýchat a tak mi to přišlo docela vhod. Sotva jsme ale do něj přišli a průvodkyně spustila, okamžitě se zase zmocnil mého holého prsu a vzrušoval ho něžným třením. Tím ale neskončil a velice brzy jsem ucítila, že stejně aktivní je i jeho druhá ruka. Středem jeho zájmu teď byla obě má prsa. Pak zase krátká pauza na přesun. V následujícím sále jsem ucítila, že jeho ruce spolupracují o kus níž. Zajel mi oběma pod sukni, uchopil horní gumu kalhotek a zcela nekompromisně mi je stahoval dolů. Škubla jsem sebou. Nevěděla jsem ale, jak mám reagovat a při tom nevzbudit pozornost ostatních. Svlékl mi je už téměř po kolena. Potom je pustil a nechal je spadnout na má lýtka. Styděla jsem se a nemohla jsem to vydržet. Rychle jsem se sehnula, vytáhla jsem z nich nohy a skryla je ve svých dlaních. Víťa si je však vzal a zastrčil je do své kapsy. Pak zase další sál. A zase jeho ruka a můj klín. Jeho druhá ruka se vrátila k mému prsu a já se ocitla v dvojím ohni. Byla jsem jek pod křížovou palbou. A tak se stalo, že dříve než prohlídka skončila, vzrušil mne natolik, že jsem se jeho přičiněním dvakrát po sobě udělala. Kousala jsem se při tom do rtů, abych byla potichu a nevzdychala při té rozkoši. Na dalším zámku jsem to už čekala. Dokonce, když jsme kus cesty před ním zastavili na odpočívadle, jsem byla natolik poslušná, že jsem si před autem sundala halenku a zbavila se své podprsenky.

Bylo to jenom chvilku, co jsem byla před zraky lidí z projíždějících aut od pasu nahoru zcela obnažena. Bylo to pro mne však nové a já jsem cítila silné, neznámé vzrušení. Také při dalších výletech měl pro mne přichystané obdobné kousky, které jakoby představovaly můj zvláštní, sexuální výcvik. Již jsem se třeba nepozastavovala nad tím, že mne při návštěvě jedné rozhledny nechal jít nahoru první a zatím, co jsem pomalu zdolávala točité schody, mi koukal na nahé tělo pod sukní. Se slovy, že má překrásný výhled už teď, že vidí dva velké kopce, hlubokou rokli a jakýsi kopeček, porostlý hustým pralesem, mne začal pozvolna dráždit. Zprvu mne tím rozesmál. Potom jsem ale ucítila šimravé vzrušení, které stoupalo společně s naší výškou. Byli jsme téměř nahoře, když dole, hluboko pod námi bouchly dveře a my jsme slyšeli, jak se za námi vydali další výletníci. Hned jak jsme vstoupili na plošinu, uzemnil mne svým dotazem. „Co myslíš, stihneme to?“. Nečekal na odpověď a předklonil mne do úzkého okénka. Sukně mi vyletěla na záda a já jsem ucítila, jak se do mě zezadu tlačí. Byla jsem zaskočena. Měla jsem strach, zda nebudeme přistiženi. V podvědomí jsem počítala každou vteřinu a při tom vychutnávala rostoucí vzrušení. To brzy vyhrálo a již mi bylo naprosto fuk, že se k nám po schodech někdo blíží. Času však bylo dost a tak mě Víťa stačil naplnit dřív, než se dostali nahoru. Stačili jsme se i upravit a zamířili jsme spokojeně ke dveřím. Z těch vystoupila čtveřice starých lidí a nám hned bylo jasné, proč nám dopřáli ten vzácný čas. Ty schody totiž byly na hranici jejich možností. Uctivě jsme je pozdravili a už jsme chtěli jít. Vtom se na nás obrátila ta prošedivělá paní a ve snaze být milá řekla něco, čemu se ještě dneska musím smát. „Tak co děvenko, vyrazili jste s tatínkem na hezký výlet?“. Zadržovala jsem smích, nemohla jsem otevřít ústa a nemohla jí odpovědět. A tak jsem se na ní jen co nejvřeleji usmála. Teprve na schodech jsme se tomu oba dva po hlasitém výbuchu zasmáli. Sestupovali jsme dolů a já jsem cítila, jak na mne působí gravitace a zvlhčuje má stehna. Několikrát jsem musela použít Víťův kapesník a byla ráda, když jsme byli u auta a já si bleskurychle, hned tady, na parkovišti, natáhla svoje kalhotky. Takovémuto výcviku mne však nepodroboval pouze v blízkosti jiných lidí.

Stávalo se tak i když jsme byli zcela sami. Jednou jsme se byli koupat u jezera, uprostřed chráněné oblasti. Bylo to fajn, sluníčko svítilo a voda byla teplá. Není proto se čemu divit, že na mně přišla má touha. Jeho přirození bylo v pohovu a tak jsem si, abych ho probudila, s ním začala hrát. Nejprve jenom rukou. Bylo však pomalé, ne a ne se zvednout, natož se ještě postavit. Jak jsme tam leželi na znak na dece, odhrnula jsem jeho plavky a vzala si je do úst. To se mu zalíbilo a pokrok byl brzy znát. Chtěl ale ať nepřestávám a tak jsem se snažila a odváděla dobrou práci. Asi tak za čtvrt hodiny byl hotov a já si bláhově v duch říkala, že teď jsem na řadě já. Čekala jsem, že si mne vezme a bude se se mnou dlouho milovat. Byl to však omyl. Po chvíli, ve které nechal doznívat své vnitřní chvění, s výrazem předstírané lítosti poznamenal, že už je příliš hodně hodin a musíme se vrátit. Byla jsem nadržená, zklamaná a podvedená. Těšila jsem se, jak mne svým mackem ošoustá a on mi zatím řekne „Nezlob se, už se musíme vrátit.“ Nejradši bych ho v té chvíli zabila. Vraceli jsme se ale k autu, zaparkovanému u silnice, zatímco já byla natlakovaná jako papiňák. Byli jsme už u auta a zbývalo jen nasednout. Než se tak ale stalo, otevřel palubní skříňku a z ni mi podal velký, zabalený vibrátor. „Ať Johanko nepřijdeš zkrátka, schovej ho v sobě a dřív než vyjedeme, tak si ho taky pusť.“ Byla jsem naštvaná, chtěla jsem jeho. Na druhé straně mi to ale bylo fuk. Potřebovala jsem uvolnit to napětí a tak jsem udělala, co po mně chtěl. Domů jsme měli dobrých šedesát kilometrů a do tichého bručení motoru se ozýval jiný, sotva slyšitelný zvuk. Seděla jsem na vibrátoru a ten se v mém těle bez ustání chvěl. Vydržela jsem to snad patnáct, dvacet kilometrů. Potom jsem začala vzdychat a v dlaních chladit bradavky, které mne hřály, jakoby chtěly vzplát. Ujeli jsme další kus cesty, když jsem poprvé cítila, že už to nevydržím a brzy dosáhnu samého vrcholu. Měla jsem pravdu. Můj první vrchol za malou chvíli přišel a mě v té chvíli bylo fuk, jak jsem se do něj dostala. Se zavřenýma očima a s ústy dokořán jsem hlasitě sténala a vlnila se pod popruhem jak plazící se had. Víťa nic neříkal. Jen beze slova řídil a sledoval mne, jak to prožívám. Myslela jsem si, že už mám toho dost. Chtěla jsem sáhnout mezi nohy, vypnout tu věc a vytáhnout ji ven. Víťa mě ale zastavil. Chytil mou ruku, odtáhl ji na mé koleno a řekl „Teď ještě počkej, chci vidět kolik vydržíš.“. Bylo to něco jako výzva. Chtěla jsem dokázat nám oběma, že něco snesu a neskončím po prvním orgasmu. Nechala jsem tedy vše při starém a cítila jsem, jak se má pochva neustále chvěje. Před tím dráždivým pocitem nebylo úniku. Mohla jsem se tlačit do sedačky, mohla jsem se jaksi nadlehčovat a pouštět pod sebe vzduch. Nic mi nebylo platné a zase přišel další a po něm další orgasmus. Ráda bych přestala. Ráda bych dokázala svoji sílu vydržet. A tak jsem nyní už jen, s vypětím veškeré vůle čekala, až auto konečně zastaví. Nemohla jsem již vzdychat a nemohla ani sténat. Jen jsem se nepřetržitě chvěla a čekala na chvíli vysvobození. Prostě jsem nesnesla pomyšlení, že nějaký muž, bez ohledu na to, že jsem ho měla ráda, pozná, že zvítězil a překonal mé, čímkoli vyprovokované ženství. Bylo zcela zřejmé, že mě přitlačil až k mému nejhlubšímu dnu a nyní sledoval, jak se s tou situací vyrovnám. Vydržela jsem. Ve chvíli, když jsme zastavili a já konečně vypnula a vytáhla svého mučitele, jsem si oddychla. I když jsem byla doslova vyždímaná. Říkala jsem si v duchu, že se to dalo vydržet. Říkala jsem si, jak to, na jednu stranu, bylo snadné. Stačilo jenom sedět a čekat. Čekat jak dlouho musím ještě vydržet a také na to, s čím mě Víťa příště překvapí. Nyní jsem byla vítěz. Má hrdost i úleva po skončeném, k vítězství dotaženém klání, byla teď mojí satisfakcí a zaplavovala mne pocitem dosud nepoznaného štěstí.

Jednou jsme se z výletu vraceli večer po sedmé. Víťa, bez jakékoli domluvy, zastavil před kinem malého městečka a na chvíli do něj odešel. Domnívala jsem se, že potřeboval na záchod a tak jsem v autě trpělivě čekala. Po chvíli přišel zpět a v ruce držel dva lístky. „Tak pojď, půjdeme do kina.“, řekl a otevřel mé dveře. I když mne to překvapilo, nic jsem nenamítala. Manžel byl v Havířově na školení a tak jsem domů vůbec nespěchala. Vystoupila jsem proto z auta ven. „Už jsi se někdy milovala během filmu?“, zeptal se jakoby mimochodem. Nevěnovala jsem otázce pozornost a tak jsem na ni nedala patřičnou odpověď. Vešli jsme do sálu, ve kterém sedělo jen tu a tam v párech či malých skupinkách celkem tak třicet, čtyřicet lidí. Několik posledních řad bylo prázdných. Měli jsme lístky do té poslední a tak jsme v ní seděli sami. V sále bylo ještě rozsvíceno, když mi vyhrnul sukni a začal se věnovat mému klínu. Uvědomila jsem si, že svoji otázku bral vážně. Po pravdě musím říci, že to byl pro mne šok. Styděla jsem se, i když jeho počínání nikdo neviděl. Celou mne polilo nepopsatelné vedro a zcela jistě jsem byla rudá ve tvářích. Styděla jsem se a při tom mne to vzrušovalo natolik, že jsem se na sedadle posunula dopředu, abych mu umožnila lepší přístup. Mé vzrušení již vzrostlo natolik, že jsem sama, bez jakékoli jeho pobídky, mu položila ruku na poklopec a po krátké chvíli z jeho sevření osvobodila Víťovo probuzené mužství. To už ale začal týdenník a zatímco se Víťa ke mně naklonil, slyšela jsem, jak mi potichu říká, „Teď mi ho Johanko vykuř.“. Poslechla jsem ho. Co nejtišeji jsem vyklouzla ze své sedačky, klekla si do těsné uličky a vzala jeho kluka do úst. Líbilo se mu to a rostl jako z vody.

Trvalo to jen chvilinku a já ho měla plnou pusu. Týdenník už ale skončil a na plátně se začal odvíjet hlavní film.Víťa odtlačil mou hlavu a mírným tahem za ni mi naznačil, abych se zvedla. Ještě jsem klečela na kolenou, když jsem si vyhrnula sukni nahoru a opačným směrem pak stáhla svoje kalhotky ke kolenům. Pak jsem se zvedla a zcela si je svlékla. Byla jsem silně vzrušená. Teď už mi bylo jedno kde jsme. Jenom jsem měla nutkavou, doslova neodolatelnou chuť pořádně šoustat. Otočila jsem se čelem k plátnu a přehodila nohu na druhou Víťovu stranu. Teď jsem ho měla za zády a pomalu jsem dosedala na jeho klín. Roztáhl moje stydké pysky a špičku svého údu mi vsunul mezi ně. Projel jí mezi nimi a našel si vstupní otvor do mých rodidel. Teď už jsem na nic nečekala. Začala jsem si pozvolna sedat a zasouvat ho čím dál víc do sebe. Má holka ho už pohltila a já ho cítila až kdesi ve svém břiše. S rukama, svírajícíma sedadlo přede mnou, jsem ho dlouze šoustala od samotného žaludu až zcela ke kořeni jeho penisu. Sedačka pod námi vrzala. Proto jsem na něj dosedla celou svou váhou a jenom na něm kroutila svou pánví. Nevnímala jsem co promítají. Vnímala jsem však, jak mně prostředí rajcuje, jak silně roste moje vzrušení a každou chvílí se zvyšuje blízkost mého orgasmu. Měla jsem strach, že začnu sténat prožívanou rozkoší. Zprvu jsem jenom zatínala zuby a kousala se do svých rtů. Cítila jsem však, že je to málo. Aniž bych o tom v té chvíli uvažovala, zakousla jsem se do svých zmuchlaných kalhotek. Byl už nejvyšší čas a já jsem, při silné, nádherné křeči, prožila pocit naprostého vyvrcholení. I on je, jak jsem poznala ze záchvěvů jeho těla, prožil v té samé chvíli. Zůstala jsem nehnutě sedět a měla ho stále uvnitř sebe. Teprve teď jsem se podívala na plátno, abych zjistila, co vlastně promítají. Byl to film o středověku a já jsem chvíli sledovala loupeživé rytíře, vypalující vesnice a znásilňující venkovské ženy. Nic z toho mne však nezajímalo. Byla jsem hotová a už jsem chtěla jít. Víťa byl zřejmě na tom stejně. Aniž bychom si navzájem cokoli řekli, začali jsme se oba potichu upravovat a pak se jako na povel oba dva současně zvedli. Odešli jsme uprostřed filmu, usedli do auta a jeli domů. Bylo to poprvé, co jsem se milovala za přítomnosti lidí. Byla jsem proto ráda, že na mne nemluvil, nechal mě přemýšlet a dopřával mi klid. Mnohé mi při té cestě proběhlo hlavou. Znovu jsem myslela na manžela, na sexuální vylomeniny s milencem a na to, jak moc mne tyto kousky vzrušují. V těch chvílích jsem vlastně zcela poprvé připadla na kacířskou myšlenku, že sex s vlastním manželem mi, po takovýchto sexuálních dobrodružstvích, vlastně zevšedněl a přináší mi jen povinnost a nudu. Mlčení v autě trvalo celou cestu. Trvalo doslova až před náš dům.


Ukázka povídky z nově připravované knihy, prosíme o zaslání vašich názorů a ohlasů na autorův email A.Frei@seznam.cz.